WX radar

autor: David Dosoudil

Povětrnostní radar - trošku divný překlad do češtiny, ale ok. Zařízení na dopplerově principu, které vysílá v jednom ze speciálních obrazců rádiové signály v několika směrech od letadla, měří odrazy s příslušným frekvenčním posunem a díky tomu detekuje drift letadla v několika osách. Záležitost některých vojenských letadel a možná historických civilů, ale rozhodně ne technologie, kterou používají moderní letadla. Tam se zjišťuje směr a síla větru pomocí IRS+TAS.

Weather radar - radar, který detekuje srážkové objekty ve vzduchu (vodní kapky a pevné částice od určité velikosti), v modernějších variantách umí z dat i analyzovat nejkritičtější oblasti z hlediska turbulencí a střihu větru. Nejmodernější verze dokáží za určitých podmínek detekovat i střih větru a tubulenci v bezoblačných a bezesrážkových situacích.

Zjišťování oblačnosti a zjišťování síly a směru větru (zobrazené pak jako šipečka nebo údaj na navigačním displayi a použitý pro výpočet snosu a GS jsou dvě rozdílné věci, jak z principu, tak použitým zařízením. V prvé řadě doppler princip je používán hlavně v situacích, kde je třeba detekovat POHYB. Radar jako takový je používán v situacích, kde je potřeba detekovat POLOHU cíle (ať už je stacionární, nebo pohyblivý). Každý z principů má svoje aplikace a ne každý radar je doppler radar.

Doppler (ve smyslu doppler radar) používaný pro zjišťování rychlosti a směru větru je samostatné zařízení měřící frekvenční posuny mezi odeslaným a přijatým signálem při pohybu letadla. Výsledkem je zjištění rychlosti posunu letadla v několika osách a porovnáním s kurzem a rychlostí je pak možné spočítat snos. Záležitost řekněme poměrně stará (60.-70. léta). Např. - v podélné ose frekvenční posun odpovídá 80kt, v příčné ose 0kt, moje TAS je 100kt a HDG 360 - výsledkem výpočtu jsou následující údaje: TAS100, GS80, HDG360, WV360/20. Z ještě látajících aplikací tohohle principu mně napadá např. americká A-10.

Moderní letadla vybavená IRS (čili NE jen samostatným INS sloužícím "pouze" pro navigaci) umí z IRS pomocí měření zrychlení v osách pomocí gyroskopů (ať už mechanických nebo laserových) získat heading a track (tzn. příslušný snos, pokud jsou rozdílné) a groundspeed. Přidáním TAS externě z Air Data Computeru je pak možné snadno spočítat směr a sílu větru (viz příklad výše). Vše je samozřejmě narozdíl od doppleru výše interní zařízení a nic se nikam nevysílá.

Weather radar je pak zařízení na zjišťování oblačnosti (resp. vodních kapek v ní obsažených za poměrně složitých parametrů a omezení). Zda pracuje nebo nepracuje na dopplerově principu závisí na konkrétním zařízení - pro klasickou reflektivitu není potřeba, pro zjišťování turbulence a windshearu (pohyb) pak ano. S "větrným" dopplerem uvedeným nahoře to ale má společný jen obecný radarový princip, nikoliv způsob a hlavně důvod takového měření.