FMS

FMS = flight managment computer, tj počítač pro navigaci, optimalizaci letu a další...

Celý systém je konstruován právě tak, aby ani za nejnepříznivějších okolností (které prakticky musí znamenat 100% ní zničení) letadla nedošlo k výpadku systému, tj. všechny přístroje budou ukazovat "do poslední chvíle", což taky v praxi je (viz záznamy z různých nehod).

Toho se dosahuje tak, že FMS vždy vybírá z několika instalovaných zdrojů navigačních dat, tak aby data byla "co nejsprávnější" a kontinuální. Nemá smysl je jmenovat nějak přesně - mění se podle výrobce a i v čase.

Jen bych vyjmenoval nejdůležitější navigační metody integrovatelné do FMS :

• GPS - příjem signálu z družice a výpočet polohy podle časového sledu signálů
• INS - inerce počítá polohu a pohyb letadla z údajů akcelerometrů, tj. měří ve které ose letadlo zrychluje a podle toho "zahýbá"
• VOR - VOR
• DME - DME dálkoměr
• OMEGY a jiná svinstva - různé dlouhovlnné navigační systémy (zastaralé)

FMS vznikne tak, že např. 2-3 z uvedených method se "dají do jedné krabice" a výstupem bude údaj o poloze v digitálním tvaru, ať je letadlo "kdekoliv" a děje se s ním cokoliv.

K čemu dochází při "nepříznivých podmínkách", to je nárůst chyby měření - když něketrý systém nemá data (např. GPS), je na čas vše odkázáno na údaje INS a tam chyba v čase narůstá. Vše je ale vybalancováno tak (tím "vše" myslím i vybavení tratě pozemními majáky), aby tato chyba nepřerostla povolenou odchylku. Pokud by hrozilo její překročení, musí se trať dovybavit odpovídajícím zařízením pro obnovení přesnosti navigace.

Upozorňuji, že například INS jsou původně čistě vojenská záležitost a nemají problém řídit oblíbený Pershing nebo i balistickou raketu, která si to fičí i s nákladem například M=12, takže nějaké vlétnutí do bouřky je protitomu NIC.

OT: Obecně je zajímavé vědět, jak se v reálu uplatní jednotlivé použité složky toho systému, tj. kolik procent výsledné navigační informace se získá z toho kterého zařízení. Tohle je věc , kterou překavpivě netušili ani sami konstruktéři a ukázala se až v provozu. (Funguje to tak, že systém sám hlídá, který z navigačních údajů -např. DME, GPS nebo INS je momentálně "nejspolehlivější" a ten pak použije pro finální výpočty.) Ukazuje se, že s naprostou převahou vedou navigační výpočty na základě údajů DME dálkoměrů. Takže naprostá většina dat je dána současným příjmem několika DME majáků a následně matematickým zpracováním DME-signálů ( to samé v bleděmodrém je ta VĚRA, TAMARA ...). Víceméně tak zavedení FMS ukázalo, že nejperspektivnější navigační systémy jsou ty, založené na měření časové korelace signálů letadlo- země. Tím směrem běží i další vývoj v podobných zařízeních (ten CRGS nebo jak se to jmenuje na Ruzyni je vlastně totéž ). Tohle je zajímavý poznatek z používání FMS v posledních 10-20 letech a celkem nečekaný, protože se čekalo, že GPS a INS budou jednoznačně dominovat.